Školy, které vyžadují před přijetím ke studiu talentové zkoušky, jsou různého typu. Mohou být vyloženě umělecké, ale třeba i jinak zaměřené. Jako je třeba zahradní architektura. Ke studiu na těchto školách se hlásí především ti, kteří pro daný obor mají určité předpoklady. Na umělecké obory, které nabízejí studium kresby, malířství, sochařství či architektonickou tvorbu včetně restaurování, se hlásí výtvarně nadaní studenti. U kterých se projevuje tvořivost už od mateřské školy. Standardní studium, které trvá šest let a je zakončeno titulem MgA, je otevřeno všem, kteří úspěšně zvládnou jak talentové, tak i klasické příjímací zkoušky.
U kterých prokážou všeobecný kulturní přehled a dostatek výtvarného talentu. Nejdůležitější je schopnost dalšího tvůrčího rozvoje. Stejně jak je ke studiu na uměleckých školách potřeba zvládnout talentové zkoušky, stejně tak se musí prezentovat i studenti na obory pedagogické, které jsou zakončeny aprobací ve výtvarné výchově. Která opravňuje absolventy univerzity vyučovat zmíněný předmět. V oborech architektury talentovými zkouškami musí rovněž projít všichni uchazeči o studium. Zkušební komisi musí předvést portfolio s výtvarnými pracemi. A po zadání vytvořit návrh architektonického prostoru podle svých představ.
Před přijetím na Akademii múzických umění musí uchazeč projít talentovými zkouškami rovněž. Stejně tak i všichni studenti v oborech pedagogických. Podle uměleckého zaměření probíhají zkoušky ve zpěvu, kompozicích či ve hře na hudební nástroj. Využít je možné přípravné kurzy, které studenta ke zkouškám připraví. Ale bez předchozích zkušeností to opravdu fungovat nebude. Protože talentové zkoušky jsou především o talentu, kterým je každý z uchazečů nadán. Což platí hlavně před přijetím ke studiu na divadelních fakultách. U kterých je potřeba se připravit na předvedení úryvků z klasických her, ideálně známých monologů. Recitace odhalí cit pro rytmus řeči a vyzkoušena je i schopnost improvizace, kdy se uchazeč musí vyjádřit jenom pohybem a gesty.